V prvodce svtem dovolench. Aktuln nabdky last minute na kadm webu.

Krta a jej historie

Krta historie

Vzestupy a pdy nkolika civilizac a nrod vrazn ovlivnily historii cel Krty. Pamtky a architektura kterou zde dnes najdeme pipomnaj pouze zlomek tchto as.

Minojci, man, Bentan a Turci. Tyto nrody se zapsaly nesmazatelnm psmem do historie Krty. Nkte z nich zde budovali velkolep sdla i palce, jin naopak pizpsobovali Krtu k obrazu svmu, dal zas pouze niili a rabovali. Kran mli odjakiva pln ruce prce s nadvldou rznch dikttor, podobn jako na Rhodosu je dn tlak nikdy pln nezlomil. Zdej lid jsou zkrtka hrd a sv svobody si cen.

Minojsk ra

Kdy peskome mn vznamn obdob neolitu, dostaneme se zhruba do roku 2000 p.n.l. kdy cel Krta patila Minojsk civilizaci. Minojci zde byli jet o nkolik stovek let dve, ale svho nejvtho rozkvtu doshli kolem roku 2000 - 1600 p.n.l. kdy ekonomika tohoto nroda byla na vrcholu.

Minojci stavli na Krt mohutn a freskami zdoben palce. Bohuel kvli prodnm katastrofm, mezi kter patilo hlavn zemtesen, se jejich sil asto pevracelo v nive. Clevdom minojci ale zanedlouho zaali stavt palce na stejnch mstech znovu a doufali, e nov palc vydr o nco dle. Nicmn historie se opakovala a tak na zkladech zdejch dochovanch palc meme najt stopy po pedchozch stavbch, kterch zde v du stovek let bylo hned nkolik. Vbornm pkladem tto skutenosti je palc Knossos kter stoj na pozstatcch mnohem starch palc. Tato turisty velmi vyhledvan pamtka je zrekonstruovan a tak mte monost zskat pohled na to jak lid ili ped stovkami let.

Trosky Knossos

Dal minojsk nalezit na Krt je Faistos kter je podobn palci v Knossu, nicmn s jeho rozshlej rekonstrukc se nikdo nezabval a tak je zdej centrum pouze pohledem na trosky tehdejho palce.

Cel minojsk civilizace spad do doby bronzov, bohuel se ale nepodailo dochovat moc artefakt. Nejvce jich sesbral britsk archeolog Arthur Evans a dky nmu je mme monost vidt ve zdejch muze. Tento znm archeolog tak zrekonstruoval palc Knossos, za co byl velmi kritizovn, nebo podle nkterch tm zniil autentinost zdejch pamtek. Nicmn vzhledem k davm turist, kte zde kad rok palc navtv, si ji nikdo neztuje.

O konci ry minojsk civilizace se dodnes vedou spory a nememe s uritost potvrdit jakm zpsobem tato etapa, kter patrn nejvce ovlivnila krtsk djiny, zanikla. Vdci se domnvaj, e jednou z monost jak mohla tato kultura zaniknout, je prodn katastrofa. Spekuluje se o obrovskm zemtesen, kter vzhledem k tektonicky aktivn oblasti nen urit nereln. Jedna z teori se zamuje na vbuch sopky a nsledn znien ostrova vlnou tsunami. Jak moc se tyto teorie zakldaj na pravd je pedmtem dohad. Faktem ale je, e po roce 1450 p.n.l. se minojsk kultura pemuje dky Achjm na myknskou a jedna historick etapa Krty kon.

man, Bentan a Turci

Krta

Se znikem minojskho a pozdji i myknskho obdob ovldli Krtu v roce 67 p.n.l. man. Ti dobyli celou adu zem a neuetili ani Krtu. Jednm z vznamnjch ecko-mskch mst na Krt byla nap. Rithymna (dnen Rethymno). Nkolik pamtek z ecko-msk ry meme na Krt najt i dnes. Pozdji se Krta stala soust Byzantsk e. Nakonec v roce 824 vtrhli na ostrov Arabov a drancovali zdej msta a vesnice. Po jejich krvavch tocch se mstn obyvatelstvo dlouho vzpamatovvalo.

Velkmu rozvoji kultury a architektury pispli Krt znovu a Bentan, kte si Krtu ve 13. stolet koupili. I kdy v literatue nalezneme toto obdob pojmenovan jako "Bentskou nadvldu" nememe mluvit o tlaku v pravm slova smyslu. Krta sice nenabyla vtho stupn autonomie, nicmn mstn obyvatelstvo nemlo s Bentskou sprvou vt problmy a tak tyto dva nrody spolu v klidu koexistovali. Bentan stavli na ostrov pevnosti a vznamnm zpsobem se zaslouili o vstavbu zdejch pstavnch mst.

Agios Nikolaos, Chania, nebo Herakleion. Tyto msta npadn pipomnaj italsk Bentky a nen to nhoda. Veker svoje architektonick dovednosti vloili Bentan prv do tchto pstavnch mst a urit to nebyla neelov innost. Pstavy jim slouily jako obchodn spojky v jejich podnikn do kterho se zapojovali i ekov.

Vlajka Turecka

Celkov padek Krty pichz s nadvldou Turk. Hlavnm terem jejich tok se stal Herakleion, kter Turci v roce 1648 obklili a oblhali jej a do roku 1669. Tato krvav etapa Krty, kter trvala pes dvacet let si vydala tisce ivot jak na stran domorodc, tak i v adch agresor. Zajmavost je ale skutenost, e ztrty na stran Turk byly 4x vt, ne na stran mstnch. Patrn nikdo z ns si nedovede pestavit s jakm odhodlnm brnili Kran svoji zem. Nakonec Heraklion oblhn podlehl a s nm i cel Krta. Znamenalo to odsun Bentan a pchod Turk na ostrov.

Jakmile se stala Krta soust Osmansk e, mnoho vc se pro mstn obyvatele zmnilo. Turci zniili mnoho zdejch pevnost a budov, nicmn nkter sami dokonce vylepili i postavili. Drtivou vtinu budov a palc vak nechali chtrat, nebo je pestavli na meity i na zemdlsk stavby jako nap. chlvky pro dobytek. Narozdl od Bentan nebyli Turci na Krt vtni a zdej obyvatelstvo jim to dvalo patin najevo. Nov nboenstv i kultura zkrtka nemli na Krt sv msto a proto se Turci o ostrov nijak vce nezajmali a nechali jej v podstat chtrat. Kran se v nkolika povstnch snaili dostat ostrov zpt, ale pi svm snaen nebyli moc spn.

Nvrat k samostatnosti piel a v roce 1898 kdy se Krta za pomoci Velk Britnie osvobodila od tlaku Turecka. V roce 1913 se Krta pipojila k ecku. Posledn nrok na ostrov si v roce 1941 dlalo Nmecko za druh svtov vlky. Probhali zde boje pi kterch nacist utrpli ztrtu v potu nkolika tisc vojk. Na konci vlky dobili Krtu spojenci a pipojili ji nazpt ecku. Od tto doby je Krta jednm z nejvtch turistickch center v celm ecku.

Sponzor strnky

Partnei

Vyberte si z irok nabdky last minute zjezd.
Pokud mte rdi tropick poas a zajmaj Vs karnevaly, pak je Rio de Janeiro pro Vs ta prav volba. Hledte-li nco ble, pak by se vm mohl zamlouvat eck ostrov Rhodos kter je vzdlen jen pr hodin letu. Nedaleko nj naleznete tak nejvt eck ostrov Krta jen Vm nabz pohled zpt do Minojsk ry. Mte-li rdi exotiku, vydejte se na karibsk ostrov Kuba kter mnoho lid povauje za prav rj na zemi. Ostrov zbavy Zakynthos je ideln msto pro non prty.

info [at] Tamchci.cz